Brighton
Brighton je bývalé město na jižním pobřeží Anglie, od roku 1997 společně se sousedním Hove je součást města Brighton and Hove. Brighton je jedním z největších a nejznámějších pobřežních letovisek Velké Británie.
Brighton je populárním turistickým centrem s mnoha hotely, restauracemi a zábavními středisky, které jsou využívány pro pořádání obchodních konferencí. Brighton and Hove je také významným vzdělávacím centrem s dvěma univerzitami a mnoha školami.
V pozemkové knize byl Brighton označován jako Bristelmestune s daní 4 000 sleďů. Za války mezi Francií a Anglií bylo v červnu 1514 město vypáleno francouzskými piráty. Zkáze odolal pouze kostel svatého Mikuláše a ulice The Lanes. První známé vyobrazení města pochází z roku 1545.
V období let 1740 až 1750 začal lékař Richard Russell předepisovat pacientům v Brightonu medicínské využití mořské vody. Od roku 1780 začala výstavba Regentských teras a z původně rybářské vesnice se brzy stalo známé přímořské lázeňské město. Jeho rozvoj podporoval princ regent (pozdější král Jiří IV.) poté, co ho roku 1783 poprvé navštívil. Trávil zde většinu svého volného času a nechal si postavit exotický a nákladný královský pavilón.
Spojení města železnicí roku 1841 přivedlo do Brightonu turisty, především z Londýna, kteří zde zůstali vždy pouze jeden den. Následoval výrazný nárůst počtu obyvatel: z počtu asi 7 000 v roce 1801 na více než 120 000 v roce 1901. Z viktoriánské doby pocházejí mnohé známé stavby – Grand Hotel (1864), West Pier (1866) a Palace Pier (1899).
Po mnoha změnách hranic města v období let 1873 až 1952 se jeho rozloha rozrostla z 665 ha v roce 1854 až na 5 800 ha v roce 1952. V oblastech jako třeba Moulsecoomb, Bevendean, Coldean a Whitehawk byla postavena sídliště. Nejvyššího počtu obyvatel, více než 160 000, dosáhlo město roku 1961.
Moderní Brighton tvoří součást konurbace rozkládající se na pobřeží, která má podle údajů Národního statistického úřadu přibližně 480 000 obyvatel. Poblíž centra města, v oblasti Hanover, byly zlikvidovány slumy. Výstavba obecních bytů v oblasti Tarnerland od úpatí Albion Hill až po výškové budovy na Mount Pleasant tvář města výrazně změnila.
Brighton je populárním turistickým centrem s mnoha hotely, restauracemi a zábavními středisky, které jsou využívány pro pořádání obchodních konferencí. Brighton and Hove je také významným vzdělávacím centrem s dvěma univerzitami a mnoha školami.
V pozemkové knize byl Brighton označován jako Bristelmestune s daní 4 000 sleďů. Za války mezi Francií a Anglií bylo v červnu 1514 město vypáleno francouzskými piráty. Zkáze odolal pouze kostel svatého Mikuláše a ulice The Lanes. První známé vyobrazení města pochází z roku 1545.
V období let 1740 až 1750 začal lékař Richard Russell předepisovat pacientům v Brightonu medicínské využití mořské vody. Od roku 1780 začala výstavba Regentských teras a z původně rybářské vesnice se brzy stalo známé přímořské lázeňské město. Jeho rozvoj podporoval princ regent (pozdější král Jiří IV.) poté, co ho roku 1783 poprvé navštívil. Trávil zde většinu svého volného času a nechal si postavit exotický a nákladný královský pavilón.
Spojení města železnicí roku 1841 přivedlo do Brightonu turisty, především z Londýna, kteří zde zůstali vždy pouze jeden den. Následoval výrazný nárůst počtu obyvatel: z počtu asi 7 000 v roce 1801 na více než 120 000 v roce 1901. Z viktoriánské doby pocházejí mnohé známé stavby – Grand Hotel (1864), West Pier (1866) a Palace Pier (1899).
Po mnoha změnách hranic města v období let 1873 až 1952 se jeho rozloha rozrostla z 665 ha v roce 1854 až na 5 800 ha v roce 1952. V oblastech jako třeba Moulsecoomb, Bevendean, Coldean a Whitehawk byla postavena sídliště. Nejvyššího počtu obyvatel, více než 160 000, dosáhlo město roku 1961.
Moderní Brighton tvoří součást konurbace rozkládající se na pobřeží, která má podle údajů Národního statistického úřadu přibližně 480 000 obyvatel. Poblíž centra města, v oblasti Hanover, byly zlikvidovány slumy. Výstavba obecních bytů v oblasti Tarnerland od úpatí Albion Hill až po výškové budovy na Mount Pleasant tvář města výrazně změnila.
Mapa - Brighton
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |